Zámek Jaroměřice
Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, památky Vysočiny
Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. pol. 18. stol. u nás i v Evropě. Řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny. Původní středověká tvrz byla koncem 16. stol. přestavěnana renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu nynější barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přebudován za nejvýznamnějšího rodu, který vlastnil jaroměřické panství, Questenberků v letech 1700 - 1737.
Projekt přestavby vypracoval známý rakouský architekt J. Prandtauer. Současně s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzské typu. Na druhé straně říčky Rokytné, na jejíchž březích se park rozkládá, pokračuje rozsáhlá část v anglickém stylu. Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice nad Rokytnou centrem kulturního života, který zde organizoval Jan Adam Questenberk (1678 - 1752). Jaroměřice tehdy měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu. Kapelníkem zámecké kapely byl také známý český hudební skladatel František Václav Míča, který je autorem vůbec první české opery O založení města Jaroměřic.
Zámecká instalace je stylovou rekonstrukcí barokního sídla i interiéru 19. století. Jednotlivé místnosti jsou zařízeny podle jejich bývalých funkcí a navráceny účelům, ke kterým dříve sloužily. Jsou v ní také zastoupeny dobové hudební nástroje a další mobilie související s hudebním životem na zámku, jako připomínka slavné hudební minulosti.
V blízkosti barokního zámku Jaroměřice nad Rokytnou lze navštívit farní kostel sv. Markéty, postavený spolu se zámkem v duchu vrcholného baroka.
Zámecká zahrada vznikla pod renesančním zámkem již koncem 16. století za pánů z Lomnice. V letech 1709-1737 probíhala přestavba zámku, současně byla zakládána reprezentační zahrada, kterou v roce 1715 projektoval Jean Trehet. Zahradní divadlo bylo kresleno v roce 1732. Parter měl v ose zámku, kolem kruhové fontány, bohatou broderii a po bocích stromové boskety. Osa překračovala mostem řeku Rokytnou, vyrovnanou v přímý kanál, na divadelní trojúhelníkový ostrov obtékaný kanálovým ramenem Rokytné a vyzdobený dvojřadou stromovou alejí. Za kanálem navazovala na zahradu štěpnice, vysázená v soustředných kruzích. Tento dochovaný ideální projekt byl postupně v celkových rysech realizován. Roku 1710 se stavělo dvojité schodiště, tři fontány, roku 1730 je Rokytná rozšířena na 22 metry a zdvižena jezem, od roku 1733 se plánovitě vysazují stromy a ostatní rostliny, v roce 1734 jsou tesány pozoruhodné barokní lavice z eggenburgského pískovce. Současně je v zahradě 20 soch a staví se dvě gondoly pro projížďky po kanálech. Zahrada tak představovala ideální prostředí pro bohatý hudební život Questenbergů. Zde byla provozována i první česká opera O původu Jaroměřic maestra Questenbergovy kapely Františka Václava Míči z roku 1730. Zmíněná štěpnice byla v 19. století upravena na drobný krajinářský park, seskupený kolem průhledu k zámku. Zahrada byla v roce 1962-1965 rekonstruována podle návrhu Dušana Riedla, broderie parteru podle návrhu Břetislava Štorma z roku 1956. V současné době je provedena výsadba lipových alejí a celková úprava ve štěpnici podle návrhu Jiřího a Radmily Fingerových.
Zámek je vzdálen cca 20 km od chalupy.
V letních měsících každoročně probíhá MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL PETRA DVORSKÉHO
